Kvůli pandemii koronaviru se mění způsob našeho života. Trávíme víc času doma, kde i pracujeme, častěji chodíme do přírody či parku a zároveň se separujeme od lidí. To se promítá i do architektury, do uspořádání a vybavení bytů, kanceláří, úřadů i veřejných prostor. Zatím není jasné, jak výrazné tyto změny budou, každopádně architekti, urbanisté i developeři už s nimi ve svých projektech počítají.
„Jsme na zásadním rozcestí. Spousta věcí, které platily posledních 100 až 150 let, možná najednou přestane platit. Celá civilizace je založená na tom, že lidé jsou blízko u sebe a jsou na sobě čím dál tím závislejší. Tento trend se ale může najednou začít měnit,“ myslí si profesor Karel Maier, architekt zaměřený na územní plánování z Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Pokud obava ze šíření nákazy potrvá déle, začnou se lidé stěhovat z měst, kde dochází k většímu shlukování lidí. „Tak tomu bylo i v minulosti. Když došlo k velké krizi typu války nebo závažné infekce, lidé z měst utíkali. Cítit je to i nyní. Chalupy jdou teď na dračku,“ říká Maier.
